ODS Kozlovice

Dne 5.3.2012 se v Kozlovicích uskuteční Oblastní sněm Oblastního sdružení ODS Frýdek-Místek. Účast na sněmu přislíbili místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Judr. Jiří Pospíšil, místopředseda ODS JUDr. Pavel Blažek a poslanec za ODS Ing. Igor Svoják, Ph.D., MBA. Jsme rádi, že v naši obci přivítáme takto významné osobnosti české politiky.

Výkonná rada podporuje návrhy na zjednodušení podmínek pro podnikání a na zpružnění pracovního práva představené na 3. ideové konferenci ODS Podnikání a pracovní místa v Hradci Králové. Zejména zdůrazňuje, že považuje za nepřijatelné jakékoli návrhy na zvýšení odvodové zátěže živnostníků a drobných podnikatelů. ODS však zahájí debatu s koaličními partnery o opatřeních, která zabrání zneužívání výdajových paušálů.

• Výkonná rada podporuje návrhy na zjednodušení podmínek pro podnikání a na zpružnění pracovního práva představené na 3. ideové konferenci ODS Podnikání a pracovní místa v Hradci Králové. Zejména zdůrazňuje, že považuje za nepřijatelné jakékoli návrhy na zvýšení odvodové zátěže živnostníků a drobných podnikatelů. ODS však zahájí debatu s koaličními partnery o opatřeních, která zabrání zneužívání výdajových paušálů.
• Výkonná rada plně podporuje dosavadní postup předsedy ODS a premiéra Petra Nečase na domácí i evropské úrovni při vyjednávání o připravované smlouvě o fiskální odpovědnosti států eurozóny. Zdůrazňujeme, že referendum o případném vstupu České republiky do eurozóny považujeme za nezbytné.
• Výkonná rada zásadně odmítá proklamace vedoucích funkcionářů ČSSD, kteří vyhrožují odsunutím termínu pro spuštění penzijní reformy. Odklad tohoto klíčového kroku by byl fatální chybou. Je nepochopitelné, že ČSSD na jedné straně podporuje kroky vedoucí ke stabilizaci veřejných rozpočtů v členských státech EU, na domácí půdě ale takové kroky systematicky bojkotuje.
• Výkonná rada projevuje úctu zesnulému olympionikovi a dlouholetému členu a podporovateli ODS Jiřímu Raškovi.

1. Nový, výrazně jednodušší zákoník práce Budeme prosazovat nový, výrazně jednodušší zákoník práce. Chceme zkrátit jeho jednotlivá příliš detailní ustanovení, předepisující například úpravu pracovní doby, dovolené či překážek v práci. Některá pravidla jsou sice nutná s ohledem na členství v EU, ale i ta by měla být podrobena revizi. Cílovým stavem je zeštíhlení dnešních 400 paragrafů na zhruba 150.

2. Provázání pracovního práva s právem občanským Chceme provázat pracovní právo s právem občanským. Navrhujeme upravit zákoník práce v návaznosti na přijetí občanského zákoníku. Instituty pracovního práva by se měly lépe sladit s úpravou práva občanského. Zjednodušit lze například oblast náhrady škody, úpravu změn pracovního poměru nebo úrazového pojištění.

Projev předsedy ODS a premiéra ČR na ideové konferenci Podnikání a pracovní místa.

Pane předsedo, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové,

setkáváme se dnes v Hradci Králové už na 3. ideové konferenci Občanské demokratické strany, která bude věnována podpoře podnikání a pracovnímu trhu.

Tato dvě témata spolu úzce souvisejí. Jsou to především soukromé firmy a podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa, jsou motorem ekonomiky a nesou kůži na trh doma i v zahraničí. Stát jim přitom nesmí překážet nebo dokonce házet klacky pod nohy. Nesmí jim nadbytečnou byrokracií omezovat život, musí jim uvolňovat prostor pro vlastní aktivity a rozvoj. To platí nejenom pro velké firmy, ale i pro malé podniky a živnostníky.

Občanští demokraté si toto uvědomovali vždy. V dnešní době to platí dvojnásob. Nesdílím sice apokalyptické vize, které šíří někteří politici, analytici a komentátoři, ale nemá smysl si nalhávat, že nás nečeká komplikovaná doba, protože jsme příliš ekonomicky provázáni s okolím. Naše malá otevřená proexportně orientovaná ekonomika je závislá především na exportu.

Žijeme v turbulentním prostředí, kdy nevíme, jestli a v jaké podobě bude za několik let existovat eurozóna. V době, kdy Evropa ztrácí, bohužel, konkurenceschopnost v porovnání s některými ekonomikami dřívějšího takzvaného třetího světa a evropské státy jsou ekonomickou realitou nuceny ke změně zaběhaných pravidel, tak dokonce i levicové vlády si uvědomují, že se musí šetřit, že nelze žít na dluh, protože dluhy se platit musí – přestože ještě před dvěma lety byli v České republice politici, kteří tvrdili, že státní dluhy se platit nemusí.

A pokud toho někdo nebude schopen, splácet tyto dluhy a držet své závazky, tvrdě, ale velmi tvrdě za to zaplatí. A dnes můžeme jmenovat několik zemí Evropské unie, u kterých to tak je. Pro Občanskou demokratickou stranu tato situace znamená mířit k vyrovnaným veřejným rozpočtům, schválit finanční ústavu, která je dnes už vyžadovanou evropskou normou, a opět si vzpomeňme, ještě před dvěma lety se nám velmi smáli, když jsme prosazovali finanční ústavu či zákon o trvale vyrovnaných rozpočtech. A je také nezbytností snižovat vládní výdaje.

To je náš tradiční program, program vyrovnaných rozpočtů, program úsporných rozpočtů a v tomto programu budeme i pokračovat.

Pro občanské demokraty to zároveň znamená bránit zvyšování přímých daní firmám i fyzickým osobám, jak navrhuje opozice, ale někdy i část koalice. Pro podniky je důležité stabilní podnikatelské prostředí. Jestli nechceme utlumit jejich rozvoj, a zároveň vysokými daněmi vyhnat špičkové experty do zahraničí, zapomeňme, prosím,  na tyto tradiční levicové recepty. Pro nás to naopak znamená odbourávat překážky, které podnikům umožní ve stávající ekonomické situaci nejen přežít, ale především konkurovat ostatním na zahraničních trzích.

Něco jsme již v tomto směru udělali. Například jsme zrušili povinné registrační pokladny, minimální daň, povinné vedení knihy jízd nebo například absurdní povinné bezdotykové baterie, jestli vzpomínáte na tu story, a tady chci připomenout, to byl výmysl českých úředníků, nikoliv bruselských. Prosadili jsme největší novelu živnostenského zákona od poloviny 90. let, která přinesla jednodušší systém živností, snazší vstup do podnikání a pohodlnější kontakt s živnostenskými úřady. Doba nutná pro založení firmy klesla ze 40 dnů na 20. Počet podnikatelů, podniků, živnostníků a firem se v poslední době zvyšuje.

Mohl bych pokračovat dále, ale věnujme se raději současnosti a budoucnosti. Chtěl bych se především zastavit u živnostníků a drobných podnikatelů. Už před více než 12 lety jsem hovořil o tom, že „živnostník v Kardašově Řečici pro nás musí být důležitější než blahobytný bankéř v obleku od Armaniho a v botách od Gucciho“.

Já nemám nic proti bankéřům nebo členům bankovní rady České národní banky v čele s panem guvernérem si vážím, doufám, že to neberou osobně, nicméně za těmito větami si naprosto stojím. Tím chci zdůraznit, že živnostníků, řemeslníků a dalších podobných profesí si velmi vážím. Živnostníci nejsou chráněni jako zaměstnanci zákoníkem práce. Nemají nárok na nemocenské pojištění, nemají nárok na dovolenou, za své závazky ručí svým osobním majetkem. Nemají jisté příjmy, nemají nárok na minimální mzdu.

Pokud odvádějí do systému méně na pojistném, musí zároveň počítat s nižšími důchody či dalšími sociálními „benefity“. Zkrátka žádný ráj na zemi, jak bývá líčeno, jak si ti živnostníci žijí, a proto je můžeme skřípnout, a proto jim zvýšit odvody.

Navíc často, a řekl to tady správně pan předseda Adamec, drobné živnostenské podnikání je velmi často jedinou možností, jak se v některých regionech zajistit práci pro sebe, ale také vytvořit některé další pracovní příležitosti i ostatním.

Proto musíme odmítnout opakované snahy výrazně zvyšovat odvody právě drobným podnikatelům a živnostníkům či snížením výdajových paušálů. Bylo by hrubou chybou jim zvláště v současné složité ekonomické situaci zkřížit cestu a snažit se z nich vytáhnout pár miliard korun navíc, ale současně se zánikem tisíců, možná desíek tisíc pracovních příležitostí.

Na druhou stranu je legitimní diskuse o zabránění možného zneužívání výdajových paušálů, a to především možností využití jejich zastropováním shora i zdola.

Na základě analýzy můžeme určit maximální výši obratu Osob samostatně činných v kalendářním roce, do které by bylo možné například paušály uplatňovat. To je podle mého názoru legitimní diskuse. Tím bychom omezili využívání paušálů různými sdruženími fyzických osob, kam patří například některé velké právní kanceláře nebo poradenské firmy, které mohou mít roční obrat až stovky milionů korun. Stanovení horní hranice pro možné využití paušálů je podle mého názoru zcela legitimní diskuse a této diskusi bychom se bránit neměli.

Zároveň je na místě zamezení zneužívání výdajových paušálů přes možnost uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Například rodič se třemi dětmi, neplatící žádné daně, mohl takto od státu naopak ještě získat desítky tisíc korun. Tuto výhodu zneužívají velmi často cizí státní příslušníci podnikající v České republice. Řešením je možnost uplatňování výdajových paušálů jen při dosažení daňové povinnosti před uplatněním slev na dítě ve výši minimálně tohoto daňového zvýhodnění, čili tady existuje legitimní cesta.

Tato diskuse legitimní je, ale výši výdajových paušálů chceme zachovat. Hlavním smyslem jejich zavedení přece bylo zjednodušení administrativy a tím šetření peněz a času živnostníků. Dnes, kdy nás nečeká snadné období, by byl protisměrný pohyb zvyšování této byrokracie pro statisíce drobných podnikatelů špatnou zprávou. Toho se občanští demokraté rozhodně chtějí vyvarovat.

Čeští podnikatelé si stále stěžují na přílišnou byrokracii v podnikání, která snižuje jejich produktivitu. Zvláště problematické jsou ekologické, stavební a technické regulace, které vytváří umělé překážky pro podnikání. Velkým problémem je zároveň špatná dostupnost elektronických dokumentů, které nejsou k sehnání na jednom místě.     Minulá vláda pod vedením ODS už v této věci udělala kus práce a dnes na ni navazujeme. Mezi roky 2005 a 2010 klesla administrativní zátěž podnikatelů o 16 procent a díky tomu ušetřili podnikatelé, firmy a společnosti přes 12 miliard korun.

V tomto období si při snižování administrativní zátěže nejlépe vedli ze šesti nejvíce sledovaných ministerstev na ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu práce a sociálních věcí. Slušně pokročili i na ministerstvu zemědělství a ministerstvu životního prostředí. Hůře je na tom při snižování byrokracie především ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví, ale snad i zde dosáhneme pokroku, především po rozjezdu Jednotného inkasního místa. Ve snižování administrativní zátěže chceme dále pokračovat tak, aby do roku 2014 klesla administrativní zátěž podniků v porovnání s rokem 2005 o jednu třetinu.

Znovu opakuji, tím šestnáctiprocentním snížením administrativní zátěž, jsme českým podnikům, živnostníkům a podnikatelům ušetřili 12 miliard korun ročně, to znamená že má pozitivní dopad do podnikatelské sféry, a tím pádem i do sféry vytváření nových pracovních příležitostí.

Musíme rušit stovky zbytečných paragrafů, vyhlášek a předpisů a zjednodušovat právní předpisy. Každý rok tak budou zrušeny desítky zbytečných regulací.

Obzvláště odstrašující jsou příklady eurohujerismu, kdy některá ministerstva přijímala povinné evropské předpisy nikoli v minimální variantě, ale s vlastní přidanou hodnotou, která přinesla podnikatelům jen další komplikace a dodatečné náklady. Příkladem byly právě ony bezdotykové baterie. Budeme prosazovat hloubkový audit u již přijaté evropské legislativy a případně navrhovat takové změny, které nadbytečný administrativní balast odstraní.

Nejde ale jenom o snižování byrokracie, ale i o podporu podniků v jejich aktivitách na zahraničních trzích. Jestliže je náš export, který si jinak vede velmi dobře, chtěl bych připomenout, že poslední data za listopad ukazují vůbec největší obrat zahraničního obchodu v dějinách samostatné České republiky, tak tento zahraniční obchod je z více než 80 % orientován na Evropskou unii. Je tedy zjevné, že jakékoli otřesy, například eurozóny, mají poměrně dynamický dopad i na ekonomiku v České republice. Tady nejde jenom o nutnost orientace ve větší míře na jiné světové trhy, čili jakési větší rozdistribuování exportu po světových trzích, a musíme toto učinit velmi rychlé a efektivní kroky. Nesmíme o tom pouze mluvit.

Existují i další, už osvědčené možnosti, jak to udělat.

Pokud dojde ke zpomalení ekonomického růstu v důsledku napjaté situace v eurozóně, budeme prosazovat usnadnění přístupu domácích firem k financování exportu podporou klíčových exportních institucí – například České exportní banky (ČEB), Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Exportéry, kteří jejich služby nevyužívají, podpoříme dalšími nástroji, například přes Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD).

S podporou podnikání úzce souvisí podmínky na pracovním trhu. Čím pružnější je pracovní trh, tím nižší je nezaměstnanost. To je jednoznačná dokazatelná poučka, která funguje po celém světě.  Země s pružným pracovním právem, jako je Dánsko či Švýcarsko, jsou toho dokladem.

Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor. Proto chceme firmy motivovat k jejich nabízení a udržení těchto pracovních míst změnami pracovního práva, i když řada kroků už byla v tomto směru učiněna a řada těchto změn platí od ledna letošního roku.

Díky změnám v sociálním systému, kde jsme posílili motivační prvky, došlo v minulém volebním období k prudkému snížení nezaměstnanosti, včetně dlouhodobé. V červnu 2006 dosahovala její výše téměř osmi procent, a to podotýkám, že tehdy byl šestiprocentní ekonomický růst, a o dva roky později už klesla na 5 %, takže prakticky na míru přirozené nezaměstnanosti.

Následně došlo vlivem globální krize opět k jejímu růstu, přesto dnes udržujeme 6. nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. V některých vyspělých evropských zemích je přitom tato nezaměstnanost dokonce dvakrát až třikrát vyšší než u nás.

Jenom pro srovnání za vlád ČSSD jsme se v tomto srovnání v Evropě pohybovali kolem 17. místa a v absolutních číslech, tedy celkových počtech nezaměstnaných, tehdy byla nezaměstnanost při čtyř pěti šestiprocentním ekonomickém růstu vyšší než dnes, kdy prakticky máme ekonomický růst relativně velmi slabý.

To svědčí o jediném. Socialistické recepty kombinace „měkkého“ a nemotivujícího systému sociální podpory a nalévání desítek miliard korun do neefektivních projektů aktivní politiky zaměstnanosti , rušení podniků a zvyšování daňové zátěže se zkrátka neosvědčily. A dnes chtějí socialisté tyto přežilé recepty opět zavádět, protože zkrátka nic se nenaučili, v ničem se nepoučili a nic jiného neumějí. Udržení zaměstnanosti patří mezi naše hlavní priority. Pracovní místa jsou tím nejlepším způsobem sociální politiky. Mnohokrát jsem říkal, a znovu to opakuji, že není přece důstojnějšího způsobu, jak zajistit obživu pro sebe a pro svou rodinu, než ji zajistit vlastní prací. To znamená, vytváření pracovních míst je ta nejefektivnější, nejrozumnější a nejsprávnější sociální politika.

Je pochopitelné, že se mnozí lidé o práci dnes obávají, a výše uvedené údaje, například to, že máme 6. nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, jenom ukazují, že jsou to jen pravicové vlády a občanští demokraté, kteří si umí s tímto palčivým problémem vytvářením pracovních příležitostí a řešením nízké nezaměstnanosti poradit nejlépe. Čím méně lidí je na podpoře v nezaměstnanosti, tím nižší jsou zároveň i výdaje v sociálním systému. Tím více se zároveň vybere na daňových odvodech.

Nepůjdeme ale cestou neefektivního nalévání peněz do nákladných projektů, ale větší motivací zaměstnavatelů místa udržet a vytvářet. Zároveň podporujeme vyšší motivací lidí k rychlému nalezení nové práce pod pojmem „aktivním podporu, pasivním sankce“.

Jak už bylo řečeno, došlo k posunu v pracovním právu, ovšem bude nezbytné dále pokračovat. Zákoník práce má v současné době stále zhruba 400 paragrafů, které často velmi konkrétně popisují, co se může a co se nesmí.

Některá pravidla jsou sice nutná s ohledem na členství v Evropské unii, ale i ta by měla být podrobena revizi. Například ustanovení o pracovní době čítají přes dvacet dlouhých paragrafů, přitom by se dala zkrátit na polovinu a mohla by ponechat větší smluvní volnost oběma stranám. To se týká i úpravy dovolené, překážek v práci a řady dalších institutů.

Měli bychom vycházet i z toho, že je přijímán nový občanský zákoník. Naším dlouhodobějším cílem je prosazení zcela nového zákoníku práce. Instituty pracovního práva by se měly lépe sladit s úpravou práva občanského. Například v oblasti náhrady škody bychom si v pracovním právu vystačili místo s třiceti paragrafy jen s pěti. Zjednodušením by díky občanskému zákoníku mohla projít úprava změn pracovního poměru nebo úrazového pojištění.

Po takové revizi by zákoník práce mohl čítat zhruba 150 jasných, přehledných a srozumitelných ustanovení. Byl by tedy zhruba o dvě třetiny „tenčí“.

Považuji za velmi důležité zabývat se dalším rozšířením možností zaměstnávání. A to i těch, které doposud nebyly zaměstnavateli v naší zemi příliš využívány. Podíl částečných úvazků je v České republice jeden z nejnižších v Evropské unii, máme zhruba 7 % takových úvazků, zatímco průměr Evropské unie je 18 %.

Proto prosazujeme slevy na dani pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání na částečné pracovní úvazky konkrétní skupiny. Toto opatření povede nejen ke zvýšení zaměstnanosti například maminek s malými dětmi, starších spoluobčanů, studentů nebo zdravotně postižených, ale i ke snížení výdajů na sociální podporu.

Chceme dále vytvořit zákonné podmínky, které umožní vykonávat práci „na zavolanou“ především důchodcům, studentům a ženám v domácnosti. Na základě této dohody si zaměstnavatel se zaměstnancem budou moci vyjít vstříc s časovým rozložením práce.

Budeme prosazovat legislativní úpravu tzv. job-sharingu, tedy výkonu práce, kdy jedno pracovní místo sdílí více zaměstnanců. Jedná se o nový typ pružné formy práce na částečný úvazek. K rozvržení pracovní doby by docházelo na základě dohody mezi samotnými zaměstnanci.

Dále mimo jiné navrhujeme zavést možnost vyplatit se z povinnosti dodržet výpovědní lhůtu. Kombinace podpory podnikání, snižování administrativní zátěže a pružnějšího pracovního práva je cestou, jak se vyrovnávat s problémem nezaměstnanosti. Občanští demokraté budou k tomuto problému přistupovat s maximální vážností a bude pro nás i klíčová priorita i do budoucna. Tato země se bude mít dobře jenom tehdy, jestliže tady bude vytvořen prostor pro to, aby české podniky a české firmy tady měly kvalitní podnikatelské prostředí a vytvářely pracovní příležitosti. To byl náš program v minulosti, to je náš program v současnosti a bude to i náš program pro budoucnost.

Dámy a pánové, přeji naší konferenci úspěšný průběh a děkuji vám za pozornost.

RNDr. Petr Nečas
předseda strany
předseda vlády

Vláda se dnes zabývala evropskou agendou, protože se blíží několik velmi významných kroků. Příští týden zasedá Rada ministrů hospodářství a financí ECOFIN, 30. ledna by se mělo konat mimořádné jednání Evropské rady. V diskusi jsou například nové dohody o fiskální disciplíně a také otázky, které se týkají půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu.

RNDr. Petr Nečas
předseda strany
předseda vlády

Ve volebním programu z roku 2010 se občanští demokraté zavázali, že budou prosazovat vyšší autonomii finančních příjmů obcí. Zavázali jsme omezovat přerozdělování, nahradit nenárokové dotace ze státního rozpočtu a převést je přímo obcím. Tato změna však nesmí přinést znevýhodnění ani malým obcím, ani velkým městům.

Je nutné a spravedlivé navýšit příjmy všech kategorií obcí změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Tato změna nesmí zvýhodňovat ani malé, ani velké obce.

Koaliční smlouva a programové prohlášení vlády jasně konstatují, že koalice navrhne stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí předložením nového zákona o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími.

Dosavadní postup Ministerstva financí při přípravách návrhu na změnu rozpočtového určení daní však není zcela v souladu s koaliční smlouvou a programem vlády. Podle koaliční smlouvy má být východiskem pro přípravu nového zákona o RUD pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy na obcích všech stupňů. Ta buď nebyla zpracována vůbec, nebo nebyla podrobena veřejné diskusi. Ministerstvo nepředložilo nový zákon o RUD, ale pouze jeho novelu, do které navíc nezapracovalo žádné prvky zvyšující finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci.

Přesto však Ministerstvo financí prezentuje svůj návrh jako jediné možné řešení. S tím ODS zásadně nesouhlasí, protože variant řešení odpovídajících koaliční smlouvě existuje celá řada. Nic na tom nemění ani fakt, že návrh Ministerstva financí podporuje úzká skupina starostů se širokým mediálním záběrem.

ODS se zavázala prosazovat cíle uvedené v koaliční smlouvě a tento svůj závazek dodrží. Řešení, které ODS navrhuje a o kterém je připravena s koaličními partnery jednat, je spravedlivé pro všechny typy obcí.

ODS si uvědomuje, že není možné odkládat řešení tohoto problému, i když jej nezpůsobila. Naopak ODS je připravena urychlit hledání optimálního řešení. Proto navrhujeme zvýšení objemu financí do RUD o 14,5 mld. Kč, z toho 1,5 mld. Kč bude příspěvek na žáka a 13 mld. Kč bude převedeno z národních dotačních titulů. Dalšími možnými zdroji jsou úspory státu. Do financování RUD z národních zdrojů je podle ODS možné zapojit prostředky určené na připravovaný ekologický supertendr.
Pilíře návrhu ODS jsou zejména:

■Zvýšit finanční motivaci obcí (minimálně o 5 mld. Kč)
■Zavést parametr počet žáků s váhou 7 %
■Snížit přiměřeně váhu parametru rozlohy obce
■Přednostně zvýšit příjmy obcí s počtem 500 – 20.000 obyvatel
■Ponechání příjmů Ostravy, Brna a Plzně na stávající úrovni (objemově, tzn. přepočítat speciální koeficienty při zvýšení objemu RUD)
■Snížit Praze příjmy jako obci (cca 3,0 – 3,5 mld. Kč) a zvýšit Praze příjmy jako kraji o stejnou částku

Odmítáme jánošíkovské části návrhu STAN a TOP 09, přičemž vlastní řešení ODS:
■Zvyšuje objem RUD více než STAN a TOP 09.
■Zvyšuje příjmy přednostně u obcí s 500 – 20.000 obyvateli.
■Odstraňuje nespravedlivou J-křivku způsobenou Ministerstvem financí.
■Zvyšuje motivaci obcí pro podporu podnikání a zaměstnanosti.
■Snižuje korupční potenciální razantnějším převodem peněz z dotací do RUD než je návrh STAN a TOP09.
■Nedělí starosty a občany podle velikosti obce.
■Navrhuje spravedlivý systém pro všechny.
■Netrestá aktivitu a úspěch.

Na Konferenci starostů a primátorů ODS zazněly další otevřené podněty, o kterých bude dále jednat odborná ekonomická komise ODS a koaliční pracovní skupina pro veřejné finance, tj. zejména:

■Napřímení “J – křivky”
■Daňový federalismus
■Příspěvek na výkon státní správy
■Zastropování sdílených daní u nejmenších obcí a čtyř největších měst
■Zvážení mimořádného příspěvku pro vybrané obce již v roce 2012

Štrasburk – Česká republika si letos naposledy sama určuje, jak naloží se svým rozpočtem. Podle balíčku šesti nařízení, který dnes schválil Evropský parlament, budou mít napříště hlavní slovo úředníci Evropské komise.

Nařízení se údajně týkají hlavně rozpočtové disciplíny států platících eurem i celé sedmadvacítky. Zavádějí také mechanismus sankcí pro ty, kteří by kritéria porušili.

“Zodpovědné nakládání s rozpočtem je samozřejmě základem naší politiky,” řekl po hlasování europoslanec Ivo Strejček (ODS). Občanští demokraté přesto hlasovali proti. “Tady jde totiž o rozpočtovou disciplínu až v poslední řadě. Základem všech šesti nařízení je, že to má být Evropská komise a nikoli vláda nebo parlament, kde určuje a také vynucuje způsob, jakým jsou státní rozpočty konstruovány,” vysvětluje Ivo Strejček.

Podle Ivo Strejčka je schválený balíček směsicí zbožných přání a nerealistických očekávání. “Představa, že státy, které po léta nedodržovaly pravidla, je najednou začnou dodržovat, je mylná,” řekl po hlasování europoslanec. “Stejně tak je mylná zvolená metoda řešení, tedy odebrání možnosti rozhodovat o hospodářské politice členským státům ve prospěch Evropské komise v naivní víře, že ta vše zázračně vyřeší. Toto řešení narazí na neochotu národních vlád a kromě ekonomické krize prohloubí ještě sociální a národnostní napětí.”

Pokud se například úředník Evropské komise rozhodne, že má Česká republika zvýšit daně nebo masivně investovat do výroby biopaliv, bude jeho rozhodnutí nadřazeno vůli Poslanecké sněmovny. “A pokud by se například vláda rozhodla, že země potřebuje prioritně investovat do vzdělání místo polí řepky, může i toto rozhodnutí suverénní země smést eurokomise se stolu,” dodává Ivo Strejček. “Když se zemi nedaří, vymění se ministr financí nebo občané zvolí jinou vládu. Když ale chybně rozhodne kdosi v útrobách Evropské komise, nebudeme ani znát jeho jméno, natož abychom ho mohli ve volbách odvolat. S tzv. Ekonomickým vládnutím ztrácí občan veškerou demokratickou kontrolu nad politikami, podle kterých bude muset žít,” uzavírá Strejček.

Logické by podle něj bylo, kdyby se na podobných opatřeních shodly státy platící eurem. Společná měna právě nyní tvrdě doplácí na dlouhodobé porušování pravidel rozpočtové kázně. Nařízení se ale vztahují i na Českou republiku, která v eurozóně není a nehodlá do ní v dohledné době vstupovat.

Do Nového Boru, Rumburku a Varndsdorfu zamířil v pondělí premiér Petr Nečas.

Na radnici v Novém Boru se předseda vlády setkal se starostou Jaromírem Dvořákem, velitelem místní policie Jiřím Zemancem a se zástupci občanských iniciativ, se kterými projednával současnou situaci v regionu.

Po jednání na radnici navštívil také bar, kde v nedávné době došlo k jednomu z útoků. “Vítám, že se občané Nového Boru nepřidali k demonstracím, které organizovali neonacistické skupiny, že svůj občanský protest vyjádřili naprosto odděleně,” řekl premiér Petr Nečas a zdůraznil, že pro obavy místních má naprosté pochopení: “Mluvili jsme o konkrétních opatřeních, které chceme jak legislativně, tak exekutivně tady realizovat.”

Premiér také připomněl, že ve všech problematických lokalitách intenzivně působí vládní Agentura pro sociální začleňování, vláda ihned po vzniku prvních problémů vyslala policejní posily.

“Zajištění bezpečnosti je prvním krokem, který musí předcházet všem ostatním. Pak je samozřejmě nutné přistoupit k opatřením, která budou mít střednědobý a dlouhodobý charakter. Znamená to především intenzivní sociální programy, nemůžeme tolerovat například to, že děti z vyloučených lokalit nechodí do školy. Máme i právo vázat výplatu sociálních dávek na to, aby tyto děti chodily do školy,” dodal Petr Nečas.

Dále by měl podle předsedy vlády platit princip, že ten kdo bude bez práce déle než dva měsíce, tak aby dostal dávky v plné výši, bude muset vykonávat veřejnou službu. “Jsem přesvědčený, že každý slušný člověk v této zemi ví, že sociální dávka, je dávka, která nevznikla jako mana nebeská. Že je to dávka, na kterou se složili jeho spoluobčané z daní. Princip veřejné služby je podle mě naprosto v pořádku a nic protiústavního na něm není. Každá práce je důstojná a pořád je co dělat,” řekl v Novém Boru premiér.

Klíčovým receptem je podle premiéra Petra Nečase intenzivní a dlouhodobá práce v problémových lokalitách. “Pomohou tedy i opatření jako zavedení centrálního registru přestupků, kontroly podmínek v ubytovnách, které by vyloučily uměle sestěhované lidi,” dodal ministerský předseda.

Zdroj: www.vlada.cz

To jsou dva ze sedmi návrhů, kterými chtějí občanští demokraté zvýšit průhlednost volebních kampaní politických stran a jejich financování. Na tiskové konferenci je dnes představil předseda ODS a premiér Petr Nečas.

“Chceme posílit přístup veřejnosti k informacím o finančních nákladech politických stran na jednotlivé segmenty kampaně i o množství a umístnění reklamních a inzertních nosičů. Navrhujeme nejen zákaz anonymních kampaní, ale také zavedení nezávislého monitoringu volebních kampaní nevládním sektorem,” shrnul hlavní návrhy ODS předseda Nečas.

Politické strany by tak dostaly novou povinnost zřetelně a srozumitelně označit svým názvem veškerou politickou reklamu, kterou zadávají. ODS také navrhuje, aby politické strany přispívaly do společného fondu, ze kterého se bude formou grantu financovat monitoring politických kampaní. Ten by měla na starost vybraná nevládní organizace. Kromě anonymních kampaní by nevládní organizace monitorovala také to, zda údaje o volební kampani politické strany odpovídají skutečnosti.

Předseda ODS rovněž komentoval návrhy, které nedávno představila ČSSD. “Za ODS jasně říkám, že jsme k politické debatě o zprůhlednění kampaní připraveni. Pokud se této debaty chtějí účastnit sociální demokraté s čistým štítem, očekávám, že si v první řadě zametou před vlastním prahem a objasní veškeré pochybnosti spjaté s vedením kampaní z dob Jaroslava Tvrdíka,” zdůraznil Petr Nečas. “V opačném případě je současný přístup ČSSD jen planým gestem,” dodal předseda ODS.

ODS své výdaje na jednotlivé položky loňské sněmovní kampaně transparentně rozklíčovala. Naproti tomu ČSSD doposud tají, za jaké konkrétní položky utratila před loňskými sněmovními volbami 184 milionů korun. Podle odborníků však byla přitom kampaň sociálních demokratů podstatně rozsáhlejší.

K dalším návrhům ODS na zprůhlednění volebních kampaní patří povinnost zveřejňovat krátce po skončení kampaně podrobnou zprávu na webových stránkách. Ta by podrobně popisovala náklady na jednotlivé segmenty kampaně.

Veřejnost si podle občanských demokratů zaslouží také detailní přehled o venkovní reklamě, kterou politická strana používá v kampani. ODS proto navrhuje zavést povinnost politických stran zveřejňovat přehled velkoplošných venkovních reklamních ploch, které v kampani používá, a to již v průběhu kampaně. “Toto opatření jednak usnadní monitoring kampaní nevládním sektorem. Jednak znemožní situace, kdy se politická strana hlásí k podstatně nižšímu počtu těchto reklamních ploch, než si ve skutečnosti nasmlouvala, případně zaplatila,” uvedl Nečas.

ODS také navrhuje zvýšit tlak na důslednou kontrolu účtování DPH za politickou reklamu. Tuto kontrolu mají podle platné legislativy provádět finanční úřady. “Chceme, aby se zaměřily především na to, zda se z politické reklamy účtuje DPH z ceny obvyklé, jak požaduje zákon, a nikoli z ceny, která je nápadně nižší než cena obvyklá,” vysvětlil Nečas.

Stejně tak podporuje ODS návrh Skupiny států proti korupci (GRECO), aby politické strany transparentně zveřejňovaly své dárce a sponzory. Jejich podrobný přehled povinně obsahuje výroční finanční zpráva, kterou politické strany předkládají do Poslanecké sněmovny. Nemají ale povinnost tuto zprávu zveřejnit. “Proto navrhujeme, aby politické strany svou výroční finanční zprávu povinně zveřejňovaly na svých webových stránkách,” shrnul Petr Nečas.

“Žádný návrh nemůže mít reálný efekt, pokud ho nedoplní sankce. Počítáme s tím, že například u anonymních kampaní budou pokutovány jak politické strany, tak vydavatelé a agentury, které anonymní kampaň zveřejní,” doplnil Nečas.

Na návrhy, které ČSSD nedávno představila, nepohlíží ODS pouze negativně. Ačkoli většina z těchto návrhů balancuje na hraně populismu, o některých jsou občanští demokraté připraveni vést debatu. “Považujeme ale za těžko akceptovatelný nesystémový návrh na zavedení 80 milionového limitu pro volební kampaň, zastropování daru pro politické strany na 2 miliony a přerozdělování peněz, které tento limit překročí, všem politickým stranám. Limity pro kampaň neřeší jejich obcházení černým financováním přes anonymní kampaně, ani možnost manipulovat s volebními náklady. Nebo se například odkazovat na moderní pohádky o 90% slevách,” shrnul stanovisko ODS k návrhům ČSSD Petr Nečas.

Sedmero návrhů ODS na zprůhlednění volebních kampaní:

1. Zakázat anonymní politické kampaně

2. Zřídit fond pro monitoring kampaní nevládním sektorem

3. Zveřejňovat podrobnou zprávu o volební kampani na internetu

4. Zveřejňovat seznam umístění billboardů kvůli kontrole jejich počtu

5. Důsledně kontrolovat účtování DPH za politickou reklamu

6. Povinně zveřejňovat všechny dárce na internetu

7. Zavést sankce za neplnění povinností pro politické strany a pro vydavatele a agentury za zveřejnění anonymních kampaní

Před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny nás opozice napadala s tím, že “strašíme” Řeckem, když na něm ukazujeme, kam bychom se mohli dostat bez okamžitých a zásadních reforem. Tvrdila, že k žádnému bankrotu dojít nemůže.

Situace v Evropě se od té doby bohužel ještě zhoršila. Hned třem zemím eurozóny, Řecku, Irsku a Portugalsku, hrozí státní bankrot.

Poté, co v dubnu loňského roku požádalo Řecko o pomoc EU a Mezinárodní měnový fond, byl poprvé snížen rating také dosud bezproblémovému Irsku, které se začalo dynamicky zadlužovat a nakonec i přes úspory muselo požádat Evropskou unii o záchranu.

Další problém nastal v Portugalsku, které neprovedlo zásadní reformy, což způsobilo politickou krizi, a nakonec vedlo k žádosti Portugalska o finanční pomoc minulý měsíc.

Další v řadě, Španělsko, se zatím snaží o přísnou finanční konsolidaci. Od propadu do stejné situace jako zmíněné země je dělí jedna větší chyba, zaváhání, odklad zákona.

Záchranný balíček mezinárodních institucí postiženým zemím přitom rozhodně není pro dané země vysvobozením. Naopak. Přinesl tvrdé podmínky, spočívající v tlaku na okamžité provádění nepopulárních úspor. Tyto země se staly v podstatě “protektorátem” mezinárodních institucí a jejich hospodářská politika přestala být do značné míry suverénní.

Například Irsko muselo po přijetí pomoci snížit minimální mzdu a veřejná správa byla nucena seškrtat 90 tisíc pracovních míst v době, kdy nezaměstnanost dosahovala 14 %. Portugalsko muselo výrazně krátit a rušit veřejné investice a sociální dávky, snížit platy zaměstnanců veřejného sektoru, nárazově zvýšit daně a zavést nové odvody, přičemž další kroky ho teprve čekají.

Vývoj v eurozóně znamená pro vládu, opozici i pro sociální partnery zdvižený varovný prst, co se stane v případě, pokud zpozdíme naše úsilí a změníme nastavený kurs.

Každý stát se může v současné globální ekonomické situaci kdykoli dostat do vážných problémů. Pokud reaguje pozdě a nedostatečně, finanční trhy ve zlepšení jeho ekonomiky příliš nevěří. Pomoc mezinárodních institucí je potom vykoupena tvrdými podmínkami, které vyvolávají politickou nestabilitu a odpor obyvatel.

Proto potřebujeme přijmout reformy, které přijmeme sami, vlastním rozhodnutím, a nikoliv po tlaku zvenčí. Úsporné kroky dnes nás budou bolet mnohem méně, než kdyby nám je následně diktoval MMF.
V čem se odbory mýlí?

1. Tvrzení odborů: Budou odstátněny penze, zdravotnictví i sociální péče a budou uvrženy do služeb zisku.

Argumenty ODS:

Není pravda, že budou odstátněny penze. Státní průběžný systém bude nadále dominantní, do soukromých fondů bude moci každý dobrovolně vyvést jen 3 % ze sociálního pojištění (s přispěním dalších 2 %), kde může zvolit strategii podle svého uvážení, včetně velmi bezpečných fondů se státními dluhopisy. Nevymýšlíme nic nového, inspiraci jsme převzali mj. ze Švédska, kde jistě nelze hovořit o rozkrádání penzijních prostředků. Státní dozor bude velmi výrazný.

Sociální služby zůstanou neziskové, úhrada půjde poskytovatelům pouze za prokazatelně poskytnutou péči. Stát i nadále bude garantovat odpovídající penzi i zdravotní péči pro všechny, reformy pouze rozšíří možnosti podle individuálních potřeb. Proč neumožnit těm, kdo chtějí, aby si za luxusní služby připlatili?

Stát bude mít nadále dominantní roli a sociálně slabí se nemusí bát o své jistoty. Pokud ale nic neuděláme, budeme nuceni omezit dávky i péči, podobně jako to museli udělat v Řecku.

Za kvalitní zdravotní péči, sociální služby i přiměřené penze bude nadále ručit stát. Vládní reformy ale uvolní ruce občanům, kterým státem garantovaný standard nestačí.

Mizivý důchod, seškrtané dávky a nedostupná péče lékařů hrozí, pokud neuděláme nic. Takovou budoucnost nabízejí odbory nezodpovědným torpédováním reforem.
2. Tvrzení odborů: Většina občanů ztratí poslední jistoty, jako je kvalitní a dostupná zdravotní péče a důstojný život ve stáří.

Argumenty ODS:

Není to pravda. Standardy stanoví odpovídající péči k zajištění zdraví, která bude hrazena každému bezplatně z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na výši jeho výdělku či věk. Tedy tak jak je tomu dnes.

Oproti dnešnímu stavu nedojde k žádnému snížení dostupnosti bezplatné zdravotní péče, plná úhrada z veřejného zdravotního pojištění je zaručena ústavou a na té se nic měnit nebude.

S maximální možnou citlivostí přistupujeme i k seniorům. Penzijní reforma se jich nedotkne a nadále budou jejich penze automaticky valorizovány podle zákona v návaznosti na růst životních nákladů a části průměrných mezd.

Bez důchodové reformy lze kolapsu výplaty penzí předejít pouze razantním zvýšením věku odchodu do důchodu, výrazným zvýšením sociálních odvodů (které u nás patří k největším v Evropě) nebo dramatickým snížením důchodů na hranici chudoby. To je podle odborářů důstojný život ve stáří?

Již dnes nemocnicím chybí miliony na péči a hrozí, že budou prodlužovat čekací doby na operace. Neuděláme-li nic, budou majetnější jezdit na zahraniční kliniky, ale ostatním bude péče omezená. Jen zdravotnická reforma zachová jistotu kvalitní zdravotní péče pro všechny.

Reformy neztenčí ústavní právo občanů na nezbytnou péči plně hrazenou ze zdravotního pojištění ani o milimetr. Šanci na důstojný život ve stáří zajistí právě reforma penzí.

Odbory nabízejí jedinou jistotu – kolaps státního důchodového systému a zdraví pouze pro vyvolené. Taková budoucnost nás čeká, pokud nic nezměníme.
3. Tvrzení odborů: Tři miliony zaměstnanců přijdou o stravenky, desetitisíce zaměstnanců ve stravovacích službách o práci, restauratéři o džob. Daňový paušál jako sleva na dani ve výši 250 Kč měsíčně, navržený Miroslavem Kalouskem, nepokryje příspěvky na stravování a 600 tisíc zaměstnanců s nejnižšími příjmy nebude moci zaměstnanecký paušál uplatnit, protože daně neplatí.
Argumenty ODS:

Klasický případ odborové lži. Zaměstnanecké benefity budou vyjmuty z nulového daňového režimu. Rozhodne každý zaměstnavatel a případně kolektivní smlouva, jaké benefity kde budou.

Zaměstnanecké benefity navíc dnes dostávají jen někteří, a jsou proto nespravedlivé. Daňový paušál naopak bude zaveden všem bez rozdílu.

Proč nutíme sociálně slabé a nezaměstnané, aby přispívali při nákupu potravin placením daně na levnější stravování lidem se stravenkami? Opravdu chceme platit hordy úředníků, kteří od jedněch vybírají daň, aby se pak díky tomu složitě zvýhodňovali stravenky? Odbory by měly bojovat za všechny zaměstnance, ne jen za vybrané skupiny.

Je nespravedlivé, že různé výhody dnes čerpají jen vybraní zaměstnanci. Reforma daní přinese rovné podmínky všem. Reforma nezruší stravenky, pouze je zrovnoprávní.

Falešnou obranou stravenek odbory prosazují lobbistické zájmy, nikoli zájmy všech zaměstnanců. Proč odborům nevadí, že důchodci a nezaměstnaní platí v DPH zvýhodnění stravenek?
4. Tvrzení odborů: Důchody už nebudou přiměřenou náhradou mzdy pro seniory, jak to umožňuje průběžně financovaný penzijní systém založený na principu solidarity. Tuto nejlevnější a nejspolehlivější ochranu občanů ve stáří vláda potápí. Důchodový účet dostala do deficitu, neboť za poslední čtyři roky šestkrát snížila odvody sociálního pojistného.
Argumenty ODS:

Náš záměr je přesně opačný. Zvýšit šance současné mladé generace na vyšší důchody v budoucnu, diverzifikovat jejich příjmy ve stáří. Penzijní spoření umožní vyšší důchody, než státní průběžný systém. V něm budou penze automaticky valorizovány podle zákona.

Dnešní čtyřicátníci a mladší si musí být vědomi, že státní průběžný systém jim sám o sobě do budoucna slušný příjem nezajistí. Pro udržení současné životní úrovně v seniorském věku bude nutné více individuálně spořit.

Zatímco dnes připadají zhruba dva ekonomicky aktivní lidé na jednoho seniora, v roce 2050 to bude jeden na jednoho. To ekonomicky nelze udržet. Ukazuje to příklad zemí, které s reformou otálely, a dnes škrtají důchody v desítkách procent. Příklad Řecka posledních dní a masových stávek je více než výmluvný. Ani Řecko nechtělo nezbytné reformy zavést. To nás chtějí odboráři uvést do chaosu?

Již dnes jsou odvody na pojištění v ČR jedny z nejvyšších na světě. Tisíce lidí kvůli tomu nemají práci, protože jsou pro firmy tyto vedlejší náklady práce příliš vysoké. Spoření ve II. pilíři lidem naopak celkový důchod zvýší!

Reforma penzí zachová solidaritu a podpoří odpovědné a dobrovolné spoření v důchodových společnostech. To je cesta k vyššímu důchodu i životnímu standardu ve stáří.

Na jednoho seniora dnes připadají dva ekonomicky aktivní lidé. Za pár let to bude 1 na 1.

Odmítáním reformy odbory říkají, že dnešní třicátníci mají prožít stáří v chudobě.
5. Argument odborů: Výpadky z průběžně financovaného systému vyrovná zvýšenou sazbou DPH (naše peníze) a takto získané prostředky pak vyvede do soukromých kapitálových fondů, kde investiční rizika ponesou budoucí senioři.

Argumenty ODS:

Důchodců se změna DPH nedotkne, povinná valorizace je kompenzuje v plné výši. Sjednocení daní bude kompenzováno také pro rodiny s dětmi zvýšením odečitatelné položky o 3 000 korun na dítě.

Sjednocení DPH procentuálně dopadá relativně rovnoměrně na domácnosti ve všech příjmových skupinách, rozdíl nejchudších oproti nejbohatším je minimální.

To, že ze soukromých kapitálových fondů někdo něco vyvede, je bohapusté strašení odborářů, apelujících na nejnižší pudy. Každý si bude moci zvolit investiční strategii, která mu bude nejvíce vyhovovat.

Vyvedení menší části důchodového pojištění do fondů má pak ještě jeden pozitivní efekt – uchrání naše peníze před populistickými politiky, aby je utratili za třinácté fiktivní důchody, pastelkovné a jiné vymoženosti takzvané sociální politiky.

Spoření na důchod bude dobrovolné. Každý se tak bude moci rozhodnout, jestli chce zůstat pouze ve státním pilíři. Sjednocení DPH doporučuje vládě NERV, OECD, MMF i Evropská komise. Snižuje se tím mimo jiné korupční prostředí.

Důchodců a rodin s dětmi se změna DPH nedotkne, protože bude vyrovnána zvýšením penzí a daňové slevy na dítě. Úspory na důchod budou chráněny proti krachu.

Odbory straší veřejnost bankrotem důchodových společností, ale trvají na zachování současného průběžného systému, který bankrotem skončí s naprostou jistotou.
6. Tvrzení odborů: Tzv. řízená léčebná péče a placený nadstandard přinutí pacienty, aby si na každý výkon přispívali. Již dnes na to většina občanů nemá.
Argumenty ODS:

Není pravda, že bude nutné připlácet si na každý výkon. Do nadstandardu bude vyčleněna jen menší část výkonů a kvalitní lékařská péče bude garantována všem. Míra spoluúčasti ve zdravotnictví je u nás stále jedna z nejnižších v Evropě, a nebude se měnit nijak razantně.

Standardy stanoví nezbytnou péči k zajištění zdraví, která bude hrazena, tak jako dnes, každému bezplatně z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na výši jeho výdělku či věku. Nadstandard nikomu současnou péči neupře a nebude ho nutit, aby si za to, co má dnes zadarmo, musel platit. Bezplatná péče je garantována ústavou a ta zůstane také zachována.

Přesto se v první řadě zaměříme na ucpání děr v systému zdravotnictví, který musí být efektivnější, na snížení nákladů a omezení korupčního prostředí.

Chceme získat prostředky například za luxusní vybavení pokoje v nemocnici od vyšších příjmových skupin, abychom měli dostatek prostředků na standardní péči pro všechny.

Bezplatná péče zůstane zachována i po zdravotní reformě. Každý ale bude mít jasno v tom, na jakou péči má ze zákona nárok. Nadstandard budou platit jen ti, kteří se tak rozhodnou.

Odbory záměrně překrucují fakta a vyvolávají falešný dojem, že reforma zhorší dostupnost péče. Peníze z nadstandardu ale naopak zmodernizují zdravotnictví ve prospěch všech.